Haruki Murakami | Komturova smrt spisovateli nové fanoušky nepřinese

Komturova smrt je devatenáctým dílem Harukiho Murakamiho, které vyšlo v češtině. Příběh malíře začíná jako klasický román o outsiderovi: rozpadlé manželství, existenciální krize a obrovské pulzující prázdno tam, kde normální lidé mají budoucnost.

Komturova smrt přináší štědrou porci stránek a díky zahraničním excesům s cenzurou se o románu hodně mluvilo ještě před tím, než vůbec vyšel. Mnohem více než novinové titulky mě ale zaujala anotace, přestože obvykle jí nevěnuji moc pozornosti. Komturova smrt se čtenářům představila takovým způsobem, že zaujala i ty, kteří ještě Murakamiho literárnímu kouzlu nepropadli (včetně mě). Spojení osamělého a do jisté míry zlomeného umělce s tajemným obrazem a fantaskními událostmi tvoří perfektní lákadlo. Ale je tento úvodní dojem oprávněný?

Continue reading „Haruki Murakami | Komturova smrt spisovateli nové fanoušky nepřinese“

Reklamy

Inspirace | Brooke DiDonato

Jak už vyplynulo z článku o instagramových trendech, které mi pijí krev, mám k této platformě komplikovaný vztah. Ten se vždy výrazně vylepší, když narazím na něco úžasného. Mým posledním objevem je Brooke DiDonato, jejíž fotky vás nenechají chladnými.

Brooke DiDonato je umělkyně z Ohia, která v současnosti žije a tvoří v New Yorku. To je vše, co se o Brooke dozvíte na její oficiální stránce. Tenhle minimalismus v životopisných údajích je mi velmi sympatický. O autora jde až v poslední řadě, hlavní je dílo.

Continue reading „Inspirace | Brooke DiDonato“

Salman Rushdie | Zlatý dům odhaluje kletbu seslanou na globalizovaný svět

Zlatý dům uprostřed newyorských Zahrad přitahuje pohledy i zvědavost. Stejně jako jeho majitel, mocný boháč neurčitého původu. Pro začínajícího scenáristu, říkejme mu třeba René, je darem z nebes: konečně má inspiraci pro svůj filmový debut.

Vypravěč René je mladý muž na prahu dospělosti, který po dokončení vzdělání hledá způsob, jak se plně postavit na vlastní nohy. Ideálně jako scenárista. Zatím žije u rodičů – sympatické dvojice postarších profesorů, s nimiž se dá báječně rozebírat soudobý svět i dávné umění, nad sklenicí vína se přátelsky pohádat a zase usmířit. Jejich prostřednictvím se v příběhu objevují ozvěny bohémství předchozí generace, koneckonců právě ve Village vzniklo beatnické hnutí. Když se do jednoho místního domu nastěhuje postarší magnát Nero Golden se třemi dospělými syny, René zavětří šanci. Tajemná rodina se mu stane inspirací pro film Zlatý dům. Postupně se ke Goldenovým přibližuje, poznává trojici synů a sbírá otázky ohledně jejich předchozího života, který je stále zahalen tajemstvím. Jak Nero získal rodinný majetek? Odkud rodina vlastně pochází a proč z rodné země odešli a zpřetrhali veškeré vazby (včetně jmen)? René je fascinován jako člověk i jako tvůrce a než se vzpamatuje, je jim tak blízko, že se sám stává aktérem příběhu a není cesty zpět.

Continue reading „Salman Rushdie | Zlatý dům odhaluje kletbu seslanou na globalizovaný svět“

Hugo Horiot | Císař jsem já vás vtáhne do světa autismu

Císař jsem já je další knihou do regálu s nápisem poruchy autistického spektra (PAS). V posledních několika letech se zvedla obrovská vlna zájmu o autismus. Začalo se o něm více mluvit ve veřejném prostoru a vyšla řada knih, které se problematikou PAS zabývají.

Vedle odborných příruček toto téma konečně výrazněji proniklo i do prózy. Ať už jde o román Kluk z kostek (Plus) Keitha Stuarta, zpověď Naokiho Higašidy A proto skáču nebo sbírku textů Martina Selnera nazvanou Autismus & Chardonnay (obě vydala Paseka).

Autistický herec? Zní to jako vtip. A přece je Hugo Horiot herec, režisér, a zároveň má Aspergerův syndrom. V jeho případě jde o vysoce funkční formu autismu, ale i tak si člověk většinou nespojí autistu s profesí, jakou je herectví. To však jen ukazuje, jak zkostnatělé jsou stereotypy okolo autismu.

Continue reading „Hugo Horiot | Císař jsem já vás vtáhne do světa autismu“

Louise Pennyová | Vražedný chlad – detektivka, která zahřeje

V hlubinách archivu jsem objevila jednu zatím nepublikovanou recenzi na druhou Gamachovku. Vražedný chlad přináší mráz, hromady sněhu a chladnokrevně připravenou vraždu elektrickým proudem.

Uprostřed nelítostné kanadské zimy se vesnička Three Pines těší na Vánoce. Místo poklidných svátků však obyvatele čeká vražda. Druhý román Louise Pennyové vrací čtenáře do okouzlující kanadské vesnice a hlavně vrací na scénu vrchního inspektora Gamache.

Three Pines čeká nevšední průběh vánočních svátků. CC [čti sísí] de Poitiers, nesympatická a nesmírně arogantní panička, která si teprve nedávno koupila ve vsi dům, je zavražděna, a to všem na očích. Svým nadřazeným a suverénním chováním si mnoho přátel nezískala. Proto je pro všechny obtížné odlišit skutečný motiv od běžné lidské nesnášenlivosti. Jakmile se navíc do hry dostává dávná minulost a staré, skorem pohřbené vazby, může z toho vybruslit jediný člověk: vrchní inspektor Gamache z quebecké Sûreté.

Continue reading „Louise Pennyová | Vražedný chlad – detektivka, která zahřeje“